Vendelín Lukeš: června 2011

sobota 11. června 2011

JEDENÁCT

Včera jsem vodkroutil jedenáctej mónat. Už to se mnou moje lidi nemaj vůbec jednoduchý. Nejen že lezu pekelně rychle, ale už jsem se naučil tríčky, jak se stavět u věcí, oblézat je, vylézat no pohovku, na topení pod voknem atd. No sranda je pozorovat jak letí a kříčí.. "Vendo stůj!" :o). Vždyť já přece stojím mami, pohoda. Mám pět zubů a šestej na cestě. Byl jsem taky se svejma lidma na dovolený na kolech, taky dobrá bžunda, hlavně výlet v dešti do lesa, kde se táta málem i s kolem utopil v kaluži a když ho mamka tahala a spadl mu řetěz, málem jí sežrali komáři. Celou dobu jsem je hecoval, ale mysleli si, že pláču.

Život je fajn... písek je fajn... voda je fajn, podle toho co táta říkal, jsem si už vybral povolání, bude ze mě profi surfař.

Fotky z 11. měsíce tady - https://picasaweb.google.com/102152011825171688270/11Mesic#

26.7.2010 - S rodinou je sranda

No to vám ale povím... taťka s mamkou pořád říkají, jak jsem strašně hodnej.. ještě netuší, že jen sbírám energii na pořádný eldorádo. V sobotu mě trápili profi focením a tak jsem jim dal co proto, nejsem přece žádná modelína. Taky se pak museli pekelně snažit mě večer uspat. Je to vážně sranda. Buď taťka dělá hamburgera a tam já tedy usnu (za ten pohled to stojí ) - http://picasaweb.google.cz/102152011825171688270/DomaDruhyTyden#5498241687544831554 no ne :o)), nebo nechám mamku zpívat Zvonkovou od Kubišové, řeknu vám, na třetí hlas ze sboru na gymplu... dobrý. Jen by si měli dopilovat texty, však už mamka šprtá Zvonkovou a táta Tři čuníky. Jsou zkrátka k sežrání. Hlavně mamka a její mlíčko.

17.7.2010 - Doma je doma

Jsem doma pár dnů a je to fakt super. Pořád jen jím a spím. Občas nějaká ta návštěva a taky si protáhnu hlasivky. Už jsem byl taky čtyřikrát na procházce, i když první trvala kvůli dešti jen pět minut. Nejvíc mě baví koupání, akorát mamka moc nerozumí mému "Ještěěěěěěě" a myslí si, že naříkam. Ale jinak se o mě s tatínkem a babičkou pěkně starají.

Jen tak mimochodem, dneska (17.7.) jsme vstávali jako správný pražáci v devět, už jsem stačil jednou mamce počůrat hlavu a mazlím se s Amy novou hračkou - plyšovou vačicí (to aby prý poznala můj pach), no nevím nevím jestli jí tu vačici ještě dám.

Teta Evička přinesla knihu Prvních pět let života a tak se rodičové rozhodli o mě napsat první knihu. Asi jim to v dospělosti oplatím. Hlavně tu piraňu :o).

Gágovic rodinka mi zase přinesla spoustu dárku a úplně nejvíc nejlepší je opička Žofka do kočárku, jakoby mamce z oka vypadla.