Ano. Je to tak. Jsem na světě více než třicet měsíců. Letí
to. Každý den by teď vydal za knihu, protože začínám stále více poznávat okolní
svět a rozumět, nebo spíš nerozumět tomu, co se všude děje. Každopádně nikdy
neuškodí se na cokoliv zeptat a tak se ptám: "A proč?". Řeknu vám, že
ne vždy se dočkám odpovědi, přitom chci vědět jen, proč ještě nejede tramvaj,
proč jede tatínek do práce, proč se musí platit, proč se musím oblékat, proč je
venku zima, proč je prosinec? Občas taky není marné to kombinovat s jinou
otázkou, jako třeba: "Kde je maminka?", "Jela nakoupit",
"A proč?". Zajímavé je taky používat stejné věty jako dospělí, někdy
je tím slušně vykolejíte. Jako např. Ale vždyť to víš tatínku, Já jsem si z
Tebe dělal srandu, To autíčko má čepici, no to snad není možný, My letíme oba,
já se z toho zblázním, Babičko, přestaň mě zlobit, nebo nepřijde Ježíšek, Ach
jo, Co to říkáš maminko, Já jsem ale pitomec, Tak si vezmi brejle, babičko atd.
Občas jim taky musím poradit, třeba tatínku, pozor, aby si nenaboural.
Samozřejmě jsem dál andílek, byla to ale velká dřina to vydržet do Vánoc, ale
když mi pořád vyhrožovali, že nepřijde Ježíšek. Ale od pětadvacátého ty své
lidi trochu testuji. I ty hlášky už jsou ostřejší, třeba jako Uklidni se,
maminko, Okamžitě běž k počítači tatínku.
Mám stále stejný apetit. Teta už se ptala maminky, jestli to
už řekla doktorovi. Asi se jí nezdálo, že jsem dojedl i Tonky polévku. Ale má
se to snad vyhodit, no řekněte. Zvláště, když mi tatínek vyprávěl o těch dětech
v Africe. Chudinky. A já jsem si dal k obědu slepici na paprice s pěti
knedlíky.
Naučil jsem se hodně dětských říkadel, a když mě už nebaví
staré fádní texty, tak něco složím sám, jako třeba hit Babička je chlupatá.
Taky jsem začal tančit výrazový tanec. Tatínek pro vás určitě připraví nějaké
sestříhané video a také výběr fotek, až mu vrátí opravený počítač. A to by měli
rychle, poněvadž tam mám všechny své hitovky a teď musím poslouchat rádio.
No pomalu se rozloučím, jen ještě poslední odstavec o
návštěvě Floridy. Bylo to oukej. Nejdříve jsme přespali v hotelu v Německu
a pak doletěli do Miami. Půjčili si Fordku a jeli na hotel. Tam jsme si dali
první americkou večeři, dítě zdarma (nevěděli do čeho jdou :o)). Navštívili
jsme Miami, Seaquarium na Key Biscane, South Beach, tam jsem se vysvlékl už na
chodníku a uháněl do oceánu, dal si na babičky radu na ulici rohlík, potom
návštěva Fort Lauderdale Beach a vyrazili jsme za Péťou (dědou) do Naples. Tam
to bylo klasické obžerství a také porušování režimu. Spát jsem chodil kolem
desáté, snídal kolem deváté čerstvé maliny, koupal se v moři a bazénu, až
se měl modrá ústa, ale zima mi nebyla .. fakt :o). Já jsem si dovolenou užil. I
těch sedm hodin čekání v Dusseldorfu na cestě zpátky, jen jsem měl menší
záchvat, když tatínek, naložený jako šerpa Tenzing, hodil záda.
Těším se na další měsíce, bude to sranda. A 28. 2. jdu na zápis
do školky.
